Koronavirus: druhá šance pro udržitelný turismus?

Praha je jedním z nejnavštěvovanějších měst na světě – po Dubaji a Amsterdamu máme největší počet návštěvníků na obyvatele, konkrétně 2,5 za rok. 1 Turistický ruch sice v Praze vytváří nová pracovní místa a je značným zdrojem pro pražský rozpočet, ale zároveň má svá negativa, která se dlouho dala pro svůj ekonomický přínos přehlížet. V době před koronavirem však turistický ruch v Praze narostl do takové míry, že se již dalo hovořit o tzv. overturismu, tj. o přehlcení turismem. S overturismem vznikly také overproblémy, které znemožňují spokojené a důstojné dlouhodobé bydlení v Praze. Aktuální krize způsobená koronavirovou pandemií bude mít zásadní vliv na vývoj turistického ruchu v Praze a současně nám nabídne jedinečnou příležitost, jak znovu nastavit podmínky a roli turismu v našem hlavním městě.

Overturismus Praze škodí

Samotné davy turistů v turistických zónách nejsou tím největším problémem způsobeným overturismem v Praze. Turisté přijíždějící do Prahy často vyhledávají párty a levný alkohol. Výzkumy nočního starosty ukazují, že většina z nich nemá potuchu o tom, že ve městě platí noční klid, a proto se, často podroušení alkoholem, chovají hlasitě v jakoukoliv dobu. Následkem ruchu se v nočních hodinách v mnohých částech Prahy nedá spát, a tudíž ani žít. Navíc se turismu přizpůsobuje většina služeb, takže si pak dlouhodobý obyvatel nemůže ani skočit koupit obyčejný chleba do obchodu na rohu. To všechno vede k rychlému vylidňování historických čtvrtí. V centru samotném bydlí už pouze necelých 30 tisíc lidí2, což je méně než polovina každodenního počtu turistů v Praze. 3 Vylidňující se centrum je reálnou ilustrací toho, že vysoká míra turistického ruchu nejde ruku v ruce s dlouhodobým bydlením.

Turismus má v Praze zásadní vliv i na zvyšování cen bydlení. Praha se díky němu stala městem, ve kterém si jeho obyvatelé mohou dovolit bydlení nejméně ze všech evropských metropolí – musí na něj šetřit přes 11 let.4 Analýza společnosti Deloitte ukazuje, že zatímco kapacita hotelů v Praze mezi roky 2016 a 2018 nerostla téměř vůbec, kapacity ubytování nabízeného skrze platformy zprostředkovávající krátkodobé pronájmy narostly o 34 % a tvoří teď 40 % všech nabídek bydlení pro turisty ve městě a čísla až do koronové krize rostla. Návratnost zisků z krátkodobého pronájmu je vyšší než z dlouhodobého pronájmu, cožvede k tomu, že se majitelům víc vyplatí nabídnout byt k pronájmu přes Airbnb, než aby ho nabídli k trvalému bydlení místní rodině. Navíc taková ziskovost přitahuje aktéry (jako jsou například korporace), kteří by se jinak o pražské nemovitosti nezajímaly a kteří pak skupují další byty a nabídku tím ještě více omezují. Platformy pro krátkodobý pronájem tak přispívají k nárůstu cen bydlení ve městě skrze vyjímání realit z trhu pro dlouhodobé bydlení. Byť tyto platformy ovlivňují ceny na celém pražském trhu, nejvýraznější dopad mají v historickém a širším centru, kde je krátkodobé ubytování nejžádanější a rychlejší nárůst cen tam také vede k rychlejšímu vylidňování od místních obyvatel.5

Mohli bychom si říct, že neřízená neviditelná ruka trhu už to takhle zařídila a že se tedy musíme smířit s tím, že naše historické centrum se stane pouhým skanzenem pro turisty a veškerý pražský život se pak bude dít mimo něj. Taková rezignace na pražské historické jádro však neobstojí ze tří důvodů.

Zaprvé by byla normativně problematická – vzdali bychom se tak vlastní možnosti nadále spoluvytvářet pražskou tisíciletou historii a nechali turismus, aby si centrum přetvořil v ducha-prázdnou atrakci. V tomto případě by se pak dalo hovořit o tzv. disneyfikaci, v rámci níž dochází k transformaci města v zábavní park, který má sloužit konsumerismu. Historické centrum Praze udává identitu a my bychom se jí neměli chtít jen tak vzdát za účelem zisku. Zadruhé by byla nepraktická – město své centrum potřebuje už proto, že je ve středu města. Kromě toho, že zde sídlí spousta kulturních a politických institucí, je to i ideální místo k setkávání se místních obyvatel. Zatřetí by bylo naivní si myslet, že to, co se děje v centru města, neovlivní život lidí žijících mimo něj – právě růst cen bydlení v celé Praze kvůli vyšší poptávce po krátkodobých pronájmech především v centru města je toho velice hmatatelným příkladem, a pokud se něco nezmění, tento trend se bude spíše prohlubovat. Byť se to zarytým libertariánům nebude líbit, je namístě, aby turistický ruch v Praze a jeho externality začaly být regulovány právě s udržitelností na mysli.

Praze už nezbylo mnoho nástrojů na zajištění udržitelného turismu

Praha si začíná uvědomovat, že jí turistický ruch v nekontrolované míře škodí a to především v oblasti dosažitelného bydlení. Zároveň je jednou z mála turismem zatížených metropolí, která ještě nezavedla přísnější pravidla pro krátkodobé pronájmy. Jako úspěch je oslavováno, že provozovatelé Airbnb budou od příštího roku muset platit ubytovací poplatky ve výši 50 Kč/noc. To je však vedle kroků západních metropolí směšným krůčkem vzhledem ke skutečnému dopadu takových opatření. V městech jako je Amsterdam či Barcelona už omezili možnou celkovou dobu krátkodobých pronájmů na byt, ve Frankfurtu musí zase pronajímatel získat licenci, v Berlíně zakázali odcizení původnímu účelu nemovitosti (což měl být právě dlouhodobý pronájem)… V Čechách je odhodlanost k regulaci realitního trhu velmi nízká – zatím ztroskotala i pouhá snaha o zjištění počtu volných bytů. Přitom právě taková data by byla pro zabraňování dalšího nárůstu cen bydlení potřeba.

Dalším významným problémem spojeným s overturismem je samotný počet turistů. Vzhledem k otevřenosti našich hranic v rámci EU se tento faktor bere jako něco, co nelze ovlivnit. Není možné omezovat počet turistů, ale je možná jich přilákávat více, a to se bohužel děje. S překvapivou tichostí byl schválen plán a investice na rozšíření letiště Václava Havla o další dráhu a terminál, což by letišti dovolilo dopravit do Prahy až dvakrát tolik turistů. Z principu takzvané indukce poptávky se dá předpokládat, že pokud infrastruktura pro pohyb tolika lidí vznikne, bude ji také o tolik lidí více využívat, což znamená, že se Praha může začít chystat na téměř dvojnásobný počet turistů, než měla dosud. Rozšíření letiště bez jakékoliv regulace realitního trhu by v podstatě znamenalo odepsání centra Prahy jako místa pro kvalitní život Pražanů.

Vedení Prahy se snaží problémy s overturismem řešit – například vytvořením instituce nočního starosty, který si mimo jiné objednal studii o turistickém ruchu v Praze a který chce udržitelnosti turismu pomoci skrze novou marketingovou strategii, která do Prahy zkusí přilákat klidnější a ohleduplnější turisty než rozdováděné skupinky Angličanů loučících se se svobodou. Pokud se však rozšíří letiště a nebude se nijak regulovat ubytování turistů, budou mít snahy jako marketingová kampaň na turisty naprosto marginální dopad. O regulaci krátkodobých pronájmů a rozšiřování letiště bohužel nerozhoduje samo město – tyto oblasti patří pod státní gesci, která pro pražské problémy nemá mnoho pochopení. Praha 1 se nyní snaží být začleněna do řízení o rozšiřování letiště a varuje před tím, jaký dopad by na ni rozšíření letiště mělo. Zdá se, že investiční plán letiště však už není k diskuzi a Praha se prostě musí připravit na naprosté zahlcení rostoucím počtem turistů. Jenomže právě v této chvíli přišla globální pandemie koronaviru. Vzhledem k neutěšenosti pražské situace ohledně turismu by se dalo říct, že koronavirus má alespoň v tomto případě potenciál přinést naději.

Koronavirus jako druhá šance pro Prahu?

Pražané si na krátkou chvilku před uvalením celostátní karantény mohli užít snad první vycházku po historickém centru, aniž by u toho museli kličkovat mezi hordami turistů. Facebookové události jako prohlídka Karlova mostu bez turistů naznačovaly, že se v momentu pražské postsocialistické historie otevřela unikátní příležitost zažít, jaké to je, když město a jeho centrum je zde především pro Pražany. Facebookové skupiny se zaměřením na pronájmy najednou zaplavily nabídky bytů, které za běžných okolností slouží ke krátkodobému ubytování cizinců, již cestování do Prahy po vypuknutí epidemie omezili. Koronavirus a s ním spojená karanténa nám ukazuje, že centrum našeho města může vypadat jinak a může sloužit i jiným zájmům než zájmům turistů.

Zároveň je už teď zřejmé, že koronavirus ublíží české ekonomice a jeden z největších dopadů bude mít na sektor turistického ruchu, jehož zaměstnance takový útlum citelně zasáhne. Je pravděpodobné, že v určitou chvíli se nám po turismu a penězích, které přináší, začne stýskat a budeme po jeho znovuprobuzení možná i toužit. Měli bychom se však vyvarovat neřízenému honu po růstu tohoto trhu v duchu divokých devadesátých let, který nás dostal do bezvýchodné situace, ve které jsme se mohli jen chystat na nevyhnutelnou ztrátu města ve prospěch turistů.

Pojďme se už teď připravit na to, že turismus budeme chtít opět rozvíjet, ale že to tentokrát budeme chtít dělat udržitelněji. To bude znamenat nastavit jasnou strategii, která bude obsahovat ochranu trhu s realitami pro dlouhodobý pronájem – ze západních metropolí můžeme čerpat inspiraci o úspěšných opatřeních. Zároveň se s dočasným, ale úplným útlumem leteckého turismu, který nejspíš chvilku potrvá, vytrácí původní důvody pro rozšíření letiště, tj. navýšení jeho kapacity. Pojďme si předem říct, jaká kapacita je pro nás maximální kapacita, a podle toho řídit infrastrukturu, která ji bude naplňovat. Pojďme se poučit z dopadů turistického ruchu na pražský život z před-koronavirové doby. Máme jedinečnou šanci strategii udržitelného turismu v Praze nastavovat z pozice bodu nula – bez turistů. To nám může pomoci otevřít meze představivosti o tom, jak by život v Praze mohl zase fungovat. I když jsme teď všichni v krizovém módu, je to ideální čas na to začít přemýšlet dlouhodobě.


1 Statista Research Department & Jun, 2015. Worldwide tourist cities with the most visitors per inhabitant 2015. Statista. Available at: https://www.statista.com/statistics/765930/ranking-destinations-world-ratio-arrivals-inhabitant-tourism/ [Accessed March 22, 2020].

2 Anon, 2018. Oficiální stránky Českého statistického úřadu Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze. Časové řady za městské části Prahy | ČSÚ v hl. m. Praze. Available at: https://www.czso.cz/csu/xa/casove-rady-za-mestske-casti-prahy [Accessed March 22, 2020].

3 Linhart, M. & Hána, P., 2019. Prague Hospitality Report: Deloitte Česká republika. stránka členské firmy Deloitte (jméno stránky, které zůstává skryté pro ostatní návštěvníky). Available at: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/consumer-business/articles/prague-Hospitality-report.html [Accessed March 22, 2020].

4 Linhart, M., Hána, P. & Petrík, V., 2019. Property Index – ceny nemovitostí: Deloitte Česká republika. stránka členské firmy Deloitte (jméno stránky, které zůstává skryté pro ostatní návštěvníky). Available at: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/real-estate/articles/cze-index-nemovitosti.html [Accessed March 22, 2020].

5 Linhart, M. & Hána, P., 2019. Prague Hospitality Report: Deloitte Česká republika. stránka členské firmy Deloitte (jméno stránky, které zůstává skryté pro ostatní návštěvníky). Available at: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/consumer-business/articles/prague-Hospitality-report.html [Accessed March 22, 2020].

About Laureen Höllge

Laureen Höllge studovala na Yale-NUS College v Singapuru Urban Studies a nyní svůj zájem o urbanismus prohlubuje skrze studium Sociologie a Sociální Antropologie na Central European University. Mezi studii pracovala jako management konzultant v BCG. Na Discoveru učila kurz ‘Město a moc,’ letos připravuje kurz ‘Capitalism 101.’

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *