Každý by měl za hudbu platit, kolik chce

Málokdo si dovede představit život bez hudby. Lidé v průměru naposlouchají 18 hodin týdně, tedy skoro dvě a půl hodiny denně.1 Hudba je pro nás balzámem na duši, po kterém saháme v časech dobrých a obzvlášť pak v časech zlých, abychom své pocity lépe zvládali.2 Hudba má pro nás nezpochybnitelnou hodnotu, přitom je ale mimořádně zvláštní komoditou a dodnes jsme nepřišli na dobrý způsob, jak za její poslech platit. Pandemie COVID-19 problematiku ještě umocňuje, neboť umělci přišli o možnost koncertovat – tedy o jeden z hlavních zdrojů svých příjmů.3 Právě teď je tedy správný čas se zamyslet nad tím, kolik bychom měli platit za poslouchání hudby.

Ještě před pár lety nebylo samozřejmé za hudbu utrácet. Trh s nahranou hudbou (tj. s cédéčky, vinyly, ale i nakupováním na iTunes nebo streamováním na Youtube a Spotify) se mezi lety 2001 a 2014 propadl o neuvěřitelných 40 % vinou nelegálního stahování.4 Mileniálové můžou s despektem i trochou nostalgie vzpomínat na doby stahování empétrojek, kterým pomalu, ale jistě pohřbívali celý hudební průmysl. Následné snahy se trendu vzepřít zahrnovaly reklamní kampaně5 i experimentování s publikováním nových nahrávek. Třeba britští Radiohead své album In Rainbows z roku 2007 zveřejnili na internetu a cenu si mohl každý posluchač určit sám – a klidně nezaplatit vůbec nic.

Zásadní změnu přineslo až zmiňované streamování, kterým dnes proteče skoro polovina všech peněz na trhu s nahranou hudbou.6 Služby jako Spotify, Apple Music, Youtube Music, Amazon Music, Deezer nebo Tidal zcela proměnily vnímání hudebního průmyslu a ukázaly, že lidé jsou ochotní za pohodlný poslech hudby platit. Všechny tyto platformy mají společnou měsíční cenu kolem $9.99. Nicméně díky studentským, rodinným nebo zaváděcím cenám platí průměrný uživatel Spotify sotva polovinu.7 Avizovaných $9.99 se navíc už dlouhou dobu nemění a zanechává tak dojem náhodně zvoleného čísla.

Kolik stojí hudba?

Abychom mohli určit, kolik bychom za hudbu měli platit, potřebujeme se nejprve zamyslet nad tím, za co vlastně platíme. Zkusme proto o poslechu hudby chvíli přemýšlet jako o produktu, stejně jako uvažujeme o jídlu v restauraci nebo nových botách. Někdo by mohl říct, že cena může být odvozena od velikosti nákladů na produkci, podobně jako v restauraci zaplatíte za steak víc než za salát. Za takového předpokladu by jedním z nejlevnějších hitů byl Old Town Road, jehož beat si Lil Nas X koupil za $308 a který si nyní na iTunes pořídíte za $1.29. Za podobnou částku si ale zakoupíte třeba single ON od BTS, který ovšem zahrnuje celou pochodovou kapelu, o všech sedmi členech této korejské skupiny nemluvě. Jeho produkce stála bez pochyby mnohonásobně více než $30. Když si místo stahování pustíte tyhle písničky na kterékoli streamovací platformě, rozdíl v ceně taktéž nepocítíte. Vidíme tedy, že jestli na něčem při určování ceny opravdu nezáleží, jsou to pořizovací náklady. Cenu hudby určuje poptávka ze strany posluchačů.

Jak ale pojmout a vyčíslit naši „poptávku po hudbě“? Zkuste se teď na chvíli zastavit a sami se zamyslet, kolik hudby (s)potřebujete. A klidně si k tomu pusťte nějakou dobrou písničku. A po ní další. I kdybyste do konce života nedělali nic jiného, nikdy seznam skladeb nevyčerpáte. Každý den je na Spotify nahráno přes 40 000 písní, tedy zhruba 83 nepřetržitých dní hudby, a tento počet dále roste.9 Hudba je tak zdánlivě nevyčerpatelný zdroj.

S tím souvisí další důležitý znak hudby jako ekonomického statku. Nezáleží na tom, zda posloucháte sami, nebo s kamarády. U streamování nic nemění to, jestli má tu stejnou písničku v daný moment zapnutou kdokoli další na světě. Své požitky si navzájem nekazíte a ani o sobě navzájem nemusíte vědět. Pro jakýkoli výrobek je tohle ovšem zásadní ekonomická vlastnost. Když si koupíte nové boty, asi vás moc nepotěší, když je kromě vás bude nosit řada dalších lidí, takže když si je obujete, budou prošlapané a okopané. Reálnějším příkladem jsou internetové domény. Jakmile si registrujete svou doménu, už si ji nemůže registrovat nikdo jiný. Nic takového ale neplatí pro streamování hudby, jednotliví fanoušci nejsou navzájem rivaly (minimálně ne v ekonomickém významu slova).

Hudbu můžou poslouchat všichni. Co je k tomu třeba? V dnešní době stačí jen zařízení s připojením k internetu. Díky Youtube a Spotify můžete poslouchat zadarmo, jen vás občas vyruší nějaká ta reklama. Zdánlivě tak hudbu nelze nikomu upřít, ať už za ni platí nebo ne. Opak je ale pravdou. I tady funguje poučka, že nic není zadarmo. Neplatíte totiž ničím menším než svým časem stráveným sledováním reklam, a kdo platit nechce, legálně poslouchat nemůže. Za hudbu tedy každý posluchač platí, a to buď přímo (předplatným streamovacích služeb nebo legálním stahováním), nebo nepřímo (strpěním reklam).

Takto můžeme vyvodit, jaká je v současnosti cena hudby. Pokud ji neposloucháte, neplatíte nic. Pokud ano (za předpokladu, že nejdete cestou nelegálního stahování), placení se nevyhnete. Přitom cenu, kterou zaplatíte, určujete sami počtem reklam, které si vyslechnete, nebo přechodem na předplatné či nákupem hudebních nosičů. Každý tedy dnes za hudbu platí, kolik chce.

Zaplať, kolik můžeš

Tento systém není perfektní. Navzdory tomu asi není pochyb o tom, že je současné nastavení lepší než ještě poměrně nedávný fenomén ilegálního stahování. Ve společensky optimálním systému by umělci byli spravedlivě odměněni za svůj talent a energii vynaloženou na nahrání skladeb. Ovšem fakt, že hudba je prakticky nevyčerpatelný zdroj a že posluchači si vzájemně nekonkurují, znamená, že cenu nelze propojit s náklady. Ale díky tomu, že každý, kdo chce hudbu poslouchat legálně, se placení nevyhne, je možné, aby umělci za svou činnost odměňováni byli. Možnost platit „svým časem“ umožňuje, aby si každý flexibilně nastavil svou cenu. Ze systému tak nevypadávají lidé, kteří o hudbu zájem mají, ale jednotně nastavená cena by pro ně byla příliš vysoká. Právě u nich by se dalo čekat, že se uchýlí zpět k ilegálnímu stahování.

Současné nastavení tedy optimálně využívá vlastností hudby jako ekonomického statku, ale hodí se znovu zmínit, že není perfektní. Připomeňme náhodnost měsíční ceny $9.99. Dokonce se ukázalo, že 52 % amerických hudebních fanoušků je za platformu, která by přesně vyhovovala jejich potřebám, ochotných připlatit, a to až dvojnásobek současné ceny.10

S tím souvisí i další problém, a to kolik peněz se dostane k samotným umělcům. Už tak velmi malá částka navíc závisí na tom, zda si nahrávku pustíte v bezplatné verzi s reklamami, nebo na placené platformě.11 Celá záležitost dodnes budí řadu sporů. Zmíněné album In Rainbows nebylo na Spotify k dispozici až do roku 2016, léta tu chyběla díla Taylor Swift nebo skupiny Tool. Pandemie COVID-19 a výpadek dalších příjmů dál stupňuje tlak ze strany umělců, kteří se dožadují až trojnásobku současných honorářů.12 Můžeme tak za hudbu platit, kolik chceme, a dokonce je to ekonomicky opodstatněné. Nicméně zvlášť v této době je na zvážení každého z nás, zda nezačít platit více.


Nudná ekonomická vysvětlivka na konec: Jak jste se dočetli v textu, streamování hudby je nekonkurenční (všichni můžou poslouchat zároveň a nevadit si přitom), ale z poslechu hudby lze vyloučit neplatiče, respektive nikdo nemá možnost (legálně) poslouchat skutečně zadarmo, tudíž buď lidé poslouchají a platí, nebo neposlouchají vůbec. Tento druh produktů v ekonomii označujeme za tzv. club goods. „Klubové“ z toho důvodu, že právě u různých klubů jdou jejich vlastnosti dobře demonstrovat. V klubu si navzájem nevadíte, ale neplatiči se do něj nedostanou. Příkladem jsou členství v posilovnách, satelitní televize nebo kina. Pokud byste si navzájem vadili, mluvíme o soukromých statcích (viz příklad s botami a internetovými doménami). Pokud by se naopak do klubu dostali i neplatiči, jednalo by se o veřejné statky (například armáda chrání všechny bez ohledu na to, jak platí daně). A konečně pokud by si vaše spotřeba navzájem konkurovala, ale nešlo by oddělit neplatiče, označujeme toto zboží jako společné zdroje (například lesy nebo zásoby ryb).


1 IFPI Music Listening report 2019. https://www.ifpi.org/downloads/Music-Listening-2019.pdf

2 Lonsdale, A.J. & North, A.C., 2011. Why do we listen to music? A uses and gratifications analysis. British Journal of Psychology, 102(1), pp.108-134. https://www.academia.edu/29863000/Why_do_we_listen_to_music_A_uses_and_gratifications_analysis

3 Snapes, L., 2020. Musicians ask Spotify to triple payments to cover lost concert revenue. The Guardian. https://www.theguardian.com/music/2020/mar/19/musicians-ask-spotify-to-triple-payments-to-cover-lost-concert-revenue

4 IFPI Global Music Report 2019. https://www.ifpi.org/news/IFPI-GLOBAL-MUSIC-REPORT-2019s

5 Pirátství je zločin. https://www.youtube.com/watch?v=2QRYdlByEjo

6 IFPI Global Music Report 2019. https://www.ifpi.org/news/IFPI-GLOBAL-MUSIC-REPORT-2019

7 Ingham, T., 2019. The Average Spotify Subscriber Pays $5.50 a Month — and Record Labels Hate It. Rolling Stone. https://www.rollingstone.com/music/music-features/the-average-spotify-subscriber-is-paying-5-50-a-month-and-record-labels-hate-it-776925/

8 Wang, A. X., 2019. The Music-Making Site That Can Get You a Global Hit (Or a Lawsuit). Rolling Stone. https://www.rollingstone.com/music/music-features/beatstars-lil-nas-x-old-town-road-826936/

9 Ingham, T., 2019. Nearly 40,000 Tracks Are Now Being Added To Spotify Every Single Day. Music Business Worldwide. https://www.musicbusinessworldwide.com/nearly-40000-tracks-are-now-being-added-to-spotify-every-single-day/

10 Wang, A. X., 2019. Why Do We Still Pay Only $10 a Month for Music? Rolling Stone. https://www.rollingstone.com/music/music-news/music-streaming-10-month-fee-924809/

11 Ditto, 2020. How Much Do Music Streaming Services Pay Musicians In 2020. https://www.dittomusic.com/blog/how-much-do-music-streaming-services-pay-musicians

12 Snapes, L., 2020. Musicians ask Spotify to triple payments to cover lost concert revenue. The Guardian. https://www.theguardian.com/music/2020/mar/19/musicians-ask-spotify-to-triple-payments-to-cover-lost-concert-revenue

About Anna Umlaufová

Anna Umlaufová studuje ekonomii na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Hudba jí zajímá jako posluchačku i jako občasnou recenzentku nových alb. Letos pojede na Discover popáté a povede kurz Ekonomie rozhodování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *