Online seznamování bolí, ale přináší výsledky

V seznamování probíhá možná nenápadná, ale o to zásadnější změna. Přesouvá se na internet a stává se globálním byznysem, který má podle odhadů hodnotu skoro 12 miliard amerických dolarů. Když se na terapii nebo při výzkumu bavím s mladými nezadanými, není skoro nikdo, kdo by tuto změnu v mezilidských vztazích nereflektoval.

„Dneska se online seznamuje tolik lidí, že je to vlastně úplně běžná věc. Možná pro některé i přirozenější než osobní kontakt. Mně se v posledních letech třeba méně stávalo, že by mě někdo oslovil venku, což mě nakonec asi přesvědčilo k vyzkoušení seznamky,“ říká čtyřiadvacetiletá Eva, která se seznamuje online tři roky.

Podobnou zkušenost má i Hynek, kterému je přes třicet a online hledá životní partnerku. „Z mých kamarádů to zkusili v podstatě všichni. Stigma to v mém okruhu není, nebo ti to aspoň už nikdo neřekne.“ Ze seznamování online se stává nová norma. Jak láska na pár kliků proměňuje zkušenost s hledáním partnera a potažmo společnost jako celek?

Krása neomezených možností

Tradiční seznámení vzniká jako vedlejší produkt volnočasových zájmů, práce nebo školy, a jednotlivec tak vybírá jen z protějšků, které k němu „pustí“ jeho okolí. Online svět přináší seznamování bez fyzických bariér nebo prostředníků a všichni zúčastnění vědí, proč tam jsou. Právě výrazné rozšíření přístupu k dalším nezadaným je jednoznačně nejčastější motivací pro využití seznamek. „Nějak jsem si to počítal, že za půlrok jsem měl asi 70 rande,“ říká dvaadvacetiletý Petr, který se seznamuje skoro výhradně přes internet.

Výzkumy online seznamování navíc působí optimisticky. Studie psychologů z Chicagské univerzity, která se zaměřila na americká manželství vzniklá online mezi lety 2005 a 2012, ukázala, že jejich vztahy jsou stabilnější a spokojenější než u „offline“ párů. Analýza vzorku 19 000 respondentů potvrdila, že míra rozchodů u manželství započatých online je až o 25 % nižší.

Proč tomu tak je, nelze z dostupných dat jednoznačně určit, ale vědci sází na dva hlavní důvody. Zaprvé odhadují, že právě větší výběr potenciálních partnerů na internetu může zajistit vyšší partnerskou souhru. A zadruhé se zdá, že aktivní přístup nutný k seznámení online dává dohromady především ty, kteří o vztah doopravdy stojí a jsou na něm ochotní pracovat.

Jak je to ale s celospolečenským dopadem individualizovaného seznamování? Kdo si bere koho, dlouhodobě zajímá společenské vědce s ohledem na nerovnost ve společnosti: když se bohatí párují mezi sebou a chudí na sebe zbydou, rozdíly mezi domácnostmi se zvyšují. Vzhledem k tomu, že některé seznamky nabízí v úvodních uživatelských profilech detailní informace (na českých seznamkách běžně najdete úroveň vzdělání, na amerických i příjmovou kategorii), nerovnost by teoreticky mohly posilovat.

Data ale tyto úvahy nepotvrzují. Socioložka Gina Potarcaová z Ženevské univerzity na srovnání míst seznámení 5000 amerických a německých párů ověřuje, zda lidé na internetu skutečně častěji hledají partnery sobě podobné. Její analýzy ukazují spíše opak.

„Výsledky naznačují, že internet podporuje vyšší různorodost párů ve srovnání s tradičními kontexty seznamování, jako je škola, rodina, přátelé nebo náboženské prostředí,“ vysvětluje Potarcaová. Detailnější čtení jejího výzkumu ale ukazuje, že rozdíl v podobnosti párů seznámených online a offline je spíše slabý a celospolečensky pravděpodobně bez jakéhokoliv dopadu na nerovnost. Rozdělenou společnost tak na seznamky určitě svést nelze.

K lásce přes internet vede trnitá cesta

Když si to shrneme, data vykreslují seznamky růžově. Za poslední roky jsem strávila stovky hodin diskusemi o seznamování – jak pracovně, tak neformálně s kamarády. Vychází z toho jedna jasná věc. Seznamování přes internet je pro většinu lidí dost šílenou zkušeností.

Tradiční seznamování za pomoci komunity ve srovnání s internetem sice nepřináší kvantitu potenciálních partnerů, ale efektivně filtruje jejich kvalitu. Najít zajímavé protějšky v záplavě těch zcela nerelevantních je na seznamce hodně práce i pro ty nejméně vybíravé.

Jak si všímají výzkumníci z Georgetownské univerzity a jak potvrzuje i můj kvalitativní výzkum, uživatelé online seznamování často přirovnávají k nakupování. Stejně jako na e-shopu i na seznamce musíte rychle vybírat na základě fotky z tisíce možností, počítat s velkou konkurencí u těch nejatraktivnějších „položek“ a zohlednit marketingovou strategii: lidé mají tendenci zdůrazňovat to dobré, používat upravené fotky a lehce si snižovat věk. „Povrchnosti se člověk nevyhne,“ shrnuje hlavní pocit většiny mých respondentů vysokoškolák Tadeáš, který používá seznamku už od střední.

Zbožím na seznamce jste ale zároveň i vy. A na základě zpětné vazby od ostatních se vytváří vaše hodnota. Zaprvé objektivně. Některé seznamovací algoritmy zohledňují reakce na každý profil a upřednostňují ty populární, které pak zobrazují více uživatelům. A zadruhé subjektivně. Zda vás kontaktují atraktivní uživatelé, zda vám ostatní odepisují, zda se vám daří překlápět konverzace do schůzek – to všechno formuje vaši představu o sobě.

Většinou jsme na seznamkách méně úspěšní, než jsme zprvu doufali, a střet se „seznamovacím trhem“, který si v ničem nebere moc servítky, je proto náročnou zkušeností. Odmítnutí ze strany ostatních uživatelů, seznamovací neúspěchy a vliv na sebevědomí jsou tak jedním z nejčastějších témat mých terapeutických sezení.

Frustraci navíc umocňují rozdíly v seznamovacích strategiích žen a mužů, které seznamování v konečném důsledku dělají složitější pro všechny. Žen je na seznamkách méně než mužů, především v mladších věkových kategoriích. Mladí muži tak mezi sebou mají velkou konkurenci. Ve snaze zaujmout posílají zprávy na všechny strany. „Nejčastěji je to prostě ‚Ahoj, jak se máš‘. To je fakt věta, kterou miluju,“ říká ironicky šestadvacetiletá Magda.

Dívky si v té záplavě zpráv musí vybrat, komu věnovat čas. Profily tak občas filtrují dost nemilosrdně. „Neodepisuju klukům, kteří se fotí v zrcadle, neodepisuju klukům, kteří se fotí v autě, neodepisuju klukům, kteří mají nějaké řetízky kolem krku, a neodepisuju klukům, kteří vystudovali nějakou pro mě hloupější školu,“ vysvětluje svá kritéria Hanka, která je single necelý rok. Její přístup ilustruje, proč se průměrná návratnost mužských zpráv pohybuje v nízkých desítkách procent.

Malá úspěšnost je pro muže pochopitelně demotivující a jen podporuje jejich strategii nedávat do prvního kontaktu příliš energie. Ženy si sice stěžují na nízkou kvalitu konverzací, čirá kvantita a zřejmě i představy o mužských a ženských rolích je ale odrazují od aktivního oslovování.

Dostat se tedy na seznamce k oboustranně zajímavému kontaktu znamená hodně energie pro všechny zúčastněné. Když se k tomu přidá úmrtnost konverzací a nejistý faktor, zda si s protějškem sednete „naživo“, rozhodně si nelze ve většině případů představovat seznamky jako rychlou a snadnou cestu ke vztahu nebo sexu.

Asi žádná revoluce

Nic nenasvědčuje tomu, že by se vztahy nebo společnost vlivem online seznamek proměňovaly k horšímu. Naopak ve chvíli, kdy dojdou seznamovací síly komunitě, internet dokáže efektivněji pomoci ke spokojenému vztahu. Negativa online seznamování se projevují hlavně v osobní zkušenosti. Neomezené možnosti a svoboda výběru mají i svou stinnou stránku v podobě povrchnosti, frustrace z nadvýběru a častého odmítnutí.

Na adresu seznamek tak spíše od okolí uslyšíte nadávky, i když v širším kontextu trochu neoprávněné. Přesto, nebo možná právě proto význam seznamování přes internet stoupá a zřejmě ještě poroste.

Výzkum sociologa Rosenfelda a jeho kolegů ze Stanfordovy univerzity, kteří místa seznámení párů mapují už dekády, v roce 2019 vůbec poprvé ukázal seznamky jako nejčastější způsob seznámení. „Je to takový svět sám pro sebe. Všichni se tváříme, že tam nechceme být, ale jsme tam všichni v tom společně, takže zas tak špatný to být nemůže,“ trefně situaci shrnuje Eva.


* Článek původně vznikl pro Deník N, originální znění najdete zde

About Markéta Šetinová

Markéta Šetinová studovala sociologii na Univerzitě v Oxfordu a nyní pracuje na vlastním výzkumu při Univerzitě Karlově a ve spolupráci se Sociologickým ústavem na Akademii věd. Ve své práci se zaměřuje na problematiku hledání partnera a na proměny vztahů v dnešní době. V letech 2012 - 2017 vedla na Discoveru kurz sociologie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *