Vztahy v době digitální

V současnosti se mluví o postmoderně, o hyperkonzumní společnosti. Člověk je osvobozen od tradic, od hodnot a závazků. Zažité společenské normy a zvyklosti se rozmělňují následkem slábnoucího vlivu náboženství na rodinný život, urbanizace, nových forem genderových rolí (nejen v rámci pracovních pozic), rozmachu trhu a rozvoje internetu. Tyto a další společenské změny se zákonitě (např. v podobě digitalizace mezilidské komunikace nebo proměny chápání manželství) musely odrazit i v současných partnerský vztazích. Na první pohled nabytá svoboda ale naráží na fakt, že společnost, v níž neexistují jasná pravidla a normy, rodí pocity vykořenění a úzkosti a vede k amorálnímu a asociálnímu chování. Změny tradic se tak v konečném důsledku propisují do fyzického a psychického zdraví jednotlivců. Dbá-li se na dodržování obecných pravidel, vznikají omezení, ale i vzájemná součinnost.

Online kontakt nestačí?

Výzkum dopadu digitalizace vztahů je ještě v plenkách, avšak první odborné studie již opatrně poukazují na možnou souvislost s duševními onemocněními či vztahovými a sexuálními dysfunkcemi. Hovoří se také o epidemii samoty, tedy pocitu izolace a osamělosti, která postihuje především seniory a také nejmladší lidi do 25 let věku.1

Na druhou stranu se očekávají i pozitivnější dopady, například rozšíření vztahových možností prostřednictvím online seznamek, zájmových fór a komunit a také posílení seberealizace jakožto rozvojového procesu jednotlivce.

Samozřejmě digitální technologie umožňují snadněji a bezprostředněji navazovat a udržovat sociální kontakty a v dnešní době mají své nepostradatelné místo. Z terapeutické praxe však vyplývá, že online kontakt nestačí a že zanedbávání prosté lidské přítomnosti a sounáležitosti může způsobovat drastické škody v lidském životě. Navíc, proč se ochudit o produkci neuropeptidu oxytocinu – hormonu štěstí a lásky – který je produkován právě při fyzickém kontaktu?2

Seznámení ve dvou světech

Pro navázání vztahu je ve hře potřeba řada proměnných. Tyto proměnné vypadají v osobně a počítačově navázaných vztazích jinak. U počátků vztahů tváří v tvář jsou důležitými faktory fyzická atraktivita a vzájemná podobnost postojů.3 V rozvíjející se interakci dochází k vzájemnému odhalení intimních podrobností. Tím se prohlubuje pocit blízkosti a splynutí s jinou osobou a roste také emocionální a sexuální zájem o druhého.4

Na internetu, kde je fyzická blízkost mimo hru, se do popředí dostává něco jiného. Dva lidé, kteří se seznámí v rámci tématicky zaměřené diskuse či psané konverzace „chatu“, se vzájemně shledají zajímavým a téma diskuse se může postupně přenést k osobním a intimním záležitostem.5 Nakonec se tito jedinci mohou dohodnout na osobním setkání, avšak není to podmínkou.

Zajímavě na situaci nahlíží manželský a rodinný terapeut David Schnarch6, který naznačuje, že jeden z důvodů výrazné síly internetu jako prostoru k vzájemnému poznávání souvisí se schopností mít emocionální či erotický kontakt bez rizik, které přináší fyzický kontakt. Co to přesně znamená? Že internet může osvobozovat mnoho žen od obav, které je při navazování a rozvíjení partnerských vztahů provází, jako například že se příliš silně emocionálně angažují nebo že budou tlačeny do situace, ve které se nebudou schopny vzepřít a říct ne. Tedy především v sexu. V bezpečí a anonymitě online prostředí mohou ženy vyjádřit a naplnit své erotické přání bez strachu z potenciálních důsledků v reálném světě.7 To se v digitálním prostoru daří také díky tomu, že si žena nevytvoří výlučné pouto s konkrétním protějškem, nýbrž si zachová i sféry života bez této postavy.

Navíc koho nelákalo se v digitálním prostoru jednoduše odpojit, když konverzace zašla příliš daleko a začala být nekomfortní? Stejně snadné je tak i ukončit kontakt s nepříjemnými nebo nebezpečnými uživateli.

Jiná realita

Mít svobodu experimentovat s různými osobami a mít možnost ovlivňovat dojem, který jednotlivec vyvolává, poskytuje bezpečný prostor pro učení. Lidé chtějí mít kontrolu nad tím, co o nich jejich partner ví, a tak regulují sebeobraz, který navenek vypouštějí. Nebezpečné na tom však je, že digitální prostor tak přináší významné zkreslení a nesoulad s realitou, což může vést k pozdějšímu hořkému zklamání ze strany partnera.8 Ale nejen u něj, i u samotného jedince vede zkreslování reality v dlouhodobém důsledku k obtížným sebe-konfrontačním okamžikům, kdy jedinec prožívá rozkol mezi svým sebepojetím v digitálním a jinak tradičním sociálním prostředí.

Internet je vhodný k maximální sebeprezentaci skrze zvýraznění jedněch a opomíjení jiných informací. Vytvoření vlastního pseudo-já na internetu ale brání pro duševní zdraví potřebné sebekonfrontaci a sebepojetí, což jsou důležité aspekty prožívání a rozvíjení intimity. Stejně tak je internet relativně nebezpečným zdrojem pro sebehodnocení, protože to se zde vyvíjí na vratkých základech bezprostředních pozitivních reakcí a hodnocení druhých.

Nejde jen o seznámení

Výše zmíněná negativa však nemusí platit pro digitální komunikační prostředky jako takové. E-mail, stejně jako volání, může fungovat stejným způsobem jako reálný kontakt a přenášet určitou míru intimity, která již byla vytvořena mezi partnery, milenci či manželi. Čím autentičtější partner v digitální komunikaci je, tím víc podstupuje riziko odmítnutí, ohrožuje své sebepojetí a intenzivněji prožívá pocit intimity. Tady je třeba zdůraznit, že pomáhá, je-li intimita mezi protějšky vytvořena v offline světě a prostřednictvím digitálních komunikačních prostředků je jen doplňována nebo udržována tam, kde fyzický kontakt není možný. Navíc čím bohatší jsou předcházející znalosti jednoho o druhém, tím hlubší může být emoční významnost a smysluplnost textových zpráv, které si partneři vyměňují.

Digitální média pak rozšiřují možnosti vzájemného kontaktu. Díky své neformálnosti navazuje psaná interakce na internetu oproti jiným psaným formám spíš na ústní komunikaci. Určité aspekty typické pouze pro psaní a nedostupné v bezprostřední ústní komunikaci mohou ale zároveň zintenzivnit subjektivní prožívání porozumění. Psaní také nabízí čas pro zamyšlení a revizi, takže to, co je sděleno, může být záměrné a úplné.

V digitálním prostoru lidé sice častěji experimentují a hledají prostor pro uplatnění svých specifických přání, o kterých si často myslí, že by nebyli s to realizovat v offline vztazích. Ale děje se to především z důvodu nepochopení, hodnocení či odsouzení jejich partnerem a tím ohrožení jejich sebepojetí či přijetí jejich protějškem. Z pohledu rozvoje partnerských dovedností tak dochází v digitálních vztazích k minimálnímu nácviku sociálních provztahových dovedností, protože se jednotlivci vyhýbají konfrontaci a objevování způsobů, jak naplňovat své potřeby.9 To podporuje přetrvávající obavy, že internet svádí lidi trávit raději čas „bezpečně“ před počítačem než prožívat bezprostřední interakce s rodinnými příslušníky, vrstevníky apod.

Na druhou stranu pro lidi, kteří se zpravidla zdržují intimních vztahů, ať už kvůli vlastní stydlivosti, strachu z odmítnutí nebo ztrapnění se, přináší digitální prostor novou alternativu vztahování se k ostatním. Internet napomáhá častým, malým a příležitostným interakcím, které na rozdíl od dlouhého rozhovoru nevyvolávají nadměrný tlak, kterému by se jeden raději vyhnul. Jednotlivci zde mohou sami sebe lépe ovládat a tím se snadněji zapojit do interakce. V tomto ohledu mohou digitální vztahy sloužit k procvičování navazování blízkosti s jinými lidmi a umožnit jedinci tak přenést tyto dovednosti později i do tradičního prostředí.10

Opravdová revoluce

Závěrem se hodí poznamenat, že digitalizace vztahů výrazně ovlivnila nejen seznamování, které je mnoha čtenářům na první pohled zřejmé, ale také samotné fungování partnerských vztahů. Zajímavou otázkou nadále zůstává, co se stane ve chvíli, kdy budou virtuální a skutečný svět stěží rozlišitelné. V tu chvíli dojde skutečně k digitální revoluci. Ta zřejmě předefinuje monogamii a rodinnou strukturu, jak ji známe, vymýtí tradice a postaví před nás nové výzvy, které jsme zatím jen stěží schopni předjímat.11

* Článek vychází z kapitoly Partnerské vztahy a duševní zdraví z publikace Duševní zdraví a životní styl


1 VICTOR, CR. & YANG K. The Prevalence of Loneliness Among Adults: A Case Study of the United Kingdom. The Journal of Psychology [online], 2012, 146(1–2), 85–104.

2 GRIFFIN, J. The Lonely Society? [online]. Mental Health Foundation, 2010. Dostupné na: www.mentalhealth.org.uk/sites/default/files/the_lonely_society_report.pdf.

3 COOPER, A., & SPORTOLARI, L. Romance in cyberspace: Understanding on-line attraction. Journal of Sex Education and Therapy, 1997, 22, 7–14.

4 MONTGOMERY, B. M. Communication in close relationships.In A. L. We- ber & J. H. Harvey (Eds.), Perspectives on close relationships. Boston, MA: Allyn & Bacon, 1994, pp. 67–86.

5 COOPER, A., & SPORTOLARI, L. Romance in cyberspace: Understanding on-line attraction. Journal of Sex Education and Therapy, 1997, 22, 7–14.

6 SCHNARCH, D. Sex, intimacy, and the internet. Journal of Sex Education and Therapy, 1997, 22, 15–20.

7 COOPER, A., & SPORTOLARI, L. Romance in cyberspace: Understanding on-line attraction. Journal of Sex Education and Therapy, 1997, 22, 7–14.

8 SCHNARCH, D. Sex, intimacy, and the internet.Journal of Sex Education and Therapy, 1997, 22, 15–20.

9 SCHNARCH, D. Sex, intimacy, and the internet.Journal of Sex Education and Therapy, 1997, 22, 15–20.

10 Cooper, A., & Sportolari, L. (1997) Romance in cyberspace: Understanding on-line attraction. Journal of Sex Education and Therapy, 22, 7–14.

11 Schnarch, D. (1997) Sex, intimacy, and the internet. Journal of Sex Education and Therapy, 22, 15–20.

About Eliška Remešová

Eliška Remešová vystudovala psychologii na Univerzitě Karlově v Praze a psychologii se nyní věnuje dál v několika oblastech. Je psychoterapeutkou, zakladatelkou projektu na podporu a rozvoj spokojených partnerských vztahů MAMESE, a také pracuje v HR, kde pomáhá firmám jako konzultantka a lektorka. Na Discoveru vedla v letech 2016 - 2019 kurz psychologie. Mimo to je spolutvůrcem a garantem programu duševního zdraví a zároveň se podílela několik let na celkové organizaci Discoveru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *